Mise Studénka: Jak jsme šroubovali, bloudili a nakonec urvali pohár!

V sobotu 12. července, pod slunečnou oblohou, která nám vydržela na minutu přesně, se pět našich klubových autíček s desetičlennou posádkou vydalo na tradiční Poli veterán jízda Studénka. Vzduchem se mísila vůně benzínu s natěšenou atmosférou a my věděli, že nás čeká den plný dobrodružství.

Ranní rozcvička pro ruce i mozky

Žádná veteránská jízda by nebyla kompletní bez prověrky technické zdatnosti. Hned po registraci nás čekala tradiční výzva: šroubování matiček na čas a skládání záludného motocyklového karburátoru. Byla to dokonalá rozcvička, která prověřila nejen naši šikovnost, ale i týmového ducha hned na startu.

Spanilá jízda s nádechem dobrodružství

Po krátké rozpravě jsme zaburáceli motory a vyrazili na vyhlídkovou jízdu přes Studénku a Butovice. Cílem byly Velké Albrechtice, ale cesta se ukázala být o něco zajímavější, než jsme plánovali. V jednu chvíli se peloton trochu roztrhal a několik posádek si střihlo neplánovanou poznávací trasu, když na chvíli ztratilo kontakt s pořadateli. Malý navigační chaos ale nikoho nerozhodil – brali jsme to jako další bod programu!

Zlatým hřebem dne byla jízda zručnosti a výstava vozidel na malebném hřišti ve Velkých Albrechticích. Tady se ukázalo, kdo má svůj stroj opravdu v ruce a kdo si s ním dokonale rozumí mezi kužely.

Řízek pro vítěze a zasloužená odměna

Po návratu na místo startu nás čekala vytoužená odměna – tradiční řízek. Tedy, alespoň pro řidiče, jak někteří z nás s úsměvem zjistili. Vrcholem všeho bylo ale slavnostní vyhodnocení. A letos to byla paráda! Nemuseli jsme shánět žádné hlasy, abychom si sáhli na trofej. Náš klub si totiž zcela zaslouženě vyjel fantastické 2. místo v kategorii aut do roku 1970! 

Den to byl zkrátka skvělý. Panovala naprostá pohoda a spokojenost. A počasí? To nám klaplo dokonale. Sotva jsem večer schoval našeho „Bonbona“ do garáže, spustil se déšť. Lepší tečku za vydařeným dnem si člověk nemohl přát.